Městská část Praha-Libuš

Libuš a Písnice tvoří městskou část Praha – Libuš na jižním okraji Prahy. Na rozloze 5,27 km2 žije již 8034 obyvatel (k 1. 1. 2007). Stále se rozrůstající městská část láká svojí dobrou dopravní dostupností a sousedstvím přírody. Od autobusových zastávek je jen několik kroků k Libušskému potoku vtékajícímu do „Dolů“ dnes známých jako Modřanská rokle. Blízká bažantice nabízí nevšední procházku s návratem do Písnice, jejíž historický střed kolem rybníka Obecňák překvapí svou malebností. Bohatá historie obou obcí pak nabízí prohlídku významných staveb nejen z 20. století. A hledat můžete i tajnou chodbu z libušské tvrze, čp. 1, která má vést až na zříceninu Nového hradu v Kunratickém lese.

Dějiny obce Libuš

Pověsti praví, že obec má jméno od kněžny Libuše, která zde pro sebe založila chov hus. O tvrzi na Libuši je tradičně uváděný první zápis z roku 1321, kdy ji měli dobýt měšťané starého města pražského. V jejich držení pak měla být až do třicetileté války. Podrobný výzkum z roku 2009 zaměřený na veškeré zprávy a jejich souvislosti o Libuši však zpochybnil samotnou existenci obce v období středověku. Podařilo se prokázat, v roce 1647 Libuš nebyla vypálena, neboť není jmenována v žádném z pramenů, kde by se v takovém případě objevila. (Kontrolu představovala sousední obec Paběnice vyhořelá v roce 1541.)

Soupis pěti držitelů usedlostí v Libuši (a dalších v Paběnicích) z urbáře založeném v roce 1688 tak přináší nové otázky. Desky zemské ani jiné prameny v těchto letech Libuš při prodeji panství neuvádí a jsou předmětem zájmu aktuálního výzkumu. Celé 18. století eviduje urbář na Libuši osm stavení a Libuš se objevuje ve fasích tereziánského katastru (1717). Nejstarší dodnes dochovanou stavbou (na místě pověstné tvrze) je zájezdní hostinec, který nechala vystavět kunratická vrchnost, které Libuš jako osada Kunratic náležela. Zajímavostí této stavby (dům čp.1) je styl vrcholného baroka s přináležející barokní zahradou. Z té se do současnosti dochovalo její obvodní zdivo včetně jednoho čtvrtkruhového nároží. Libuš byla jen malou vesnicí, celé 18. století čítala 8 domů a panskou hospodu. Stabilní katastr v roce 1843 uvádí už 23 domů a 135 obyvatel. V této době se z Libuše stává známá husařská obec, z které se proslavila vývozem hus nejen na pražské trhy, ale i do zahraničí. Osada Libuš se od Kunratic oddělila 30.3.1930 a stala se samostatnou obcí. Nadále prosperovala v chovu hus a to i během druhé světové války. Až po únoru 1948, kdy došlo k socializaci byly soukromé drubežářské živnosti zrušeny a v roce 1949 sloučeny v Drubežářský závod Libuš. Do 1. 1. 2008 patřil podnik společnosti Xaverov. V roce 1968 byla Libuš připojena ke 4. obvodu hlavního města Prahy.

Dějiny obce Písnice

Název vsi Písnice se odvozuje od slova píst, což bylo označení jakéhosi válečku s rukojetí pro praní

prádla. Poprvé se obec zmiňuje k roku 1328, kdy náležela Petrovi od Kamene. Již v této době sdílela Písnice své osudy se sousedními Cholupicemi. Na počátku 15. století vlastnil Cholupické panství Venclík z Vrchovišť a později Mikuláš Hýzrle z Chodů. Roku 1597 byly obě obce připojeny k nedalekým Břežanům a obyvatelstvo robotovalo při arcibiskupském dvoře v Cholupicích. Za třicetileté války byla ves téměř celá zničena, ještě r. 1654 tu hospodařili jen 2 sedláci a 1 chalupník. V roce 1683 koupila panství rodina Trautmannsdorfů, kteří ji roku 1716 prodali pražskému arcibiskupství. V polovině 18. století víme z tereziánského katastru o 11 hospodářích. Stabilní katastr v r. 1843 uvádí již 24 domů a 200 obyvatel. Připojením obce Písnice k hlavnímu městu dne 1. 7.1974 byly obce Libuš a Písnice sloučeny pod jedním Městským národním výborem a od 24. 11.1990 tvoří samostatnou Městskou část Praha – Libuš.