Milý sousedé,
toto číslo má několik příspěvků, jejichž hlavním poselstvím je poděkování a vděčnost. Najdete zde reportáž z významné události naší městské části, při které byla udělena cena starostky MČ členům obou našich jednotek sboru dobrovolných hasičů, tedy JSDH Libuš a JSDH Písnice. Historicky první udělení této ceny ze strany naší MČ se konalo při příležitosti ocenění pracovníků složek integrovaného záchranného systému, které působí na území MČ Praha 12 a Praha-Libuš.
I na těchto řádcích bych pracovníkům IZS chtěla poděkovat, že se u nás můžeme cítit bezpečně. Ne, že by se neobjevovaly problémy, ale máme se s nimi na koho obrátit a i ve srovnání s jinými oblastmi vycházíme jako relativně klidná čtvrť. Něco lze přičítat systému, který – byť není dokonalý – zajišťuje, že nás při pohledu na uniformovaného muže nebo ženu nepřemůže strach. „Pomáhat a chránit“, tedy heslo Policie ČR, zní možná banálně, ale každý, kdo se někdy ocitl v těžké situaci, to jistě v danou chvíli za banalitu nepovažoval. I slogan městské policie „Pro metropoli bezpečnější“ je zcela na místě. Nemít sevřený žaludek při pohledu na uniformu nebylo u nás v minulosti samozřejmé, stejně jako to není samozřejmé v řadě zemí světa. Adresnější poděkování však má mířit právě těm strážníkům, policistům, profesionálním hasičům, záchranářům atd., kteří pomáhají přímo v našich ulicích. Systém má své rezervy, svoji práci vykonávají mnohdy za nedostatečného personálního pokrytí, často podfinancování.
Naši hasiči si své medaile odnesli především za nasazení při plnění úkolů během mimořádných situací, ať již to bylo tornádo na Moravě, požár v Českém Švýcarsku, covidová, nebo ukrajinská krize. Poslední roky nebyly lehké pro nikoho z nás. Ale zatímco my obyčejní smrtelníci se můžeme před těmito událostmi tak trochu skrýt do bezpečí našich pohovek před televizní obrazovky (tím nechci umenšit práci řady dalších profesí nebo dobrovolníků), dobrovolní hasiči jsou povoláni přímo do akce. Jejich úkolem je doplňovat v Praze činnost profesionálních hasičských záchranných sborů. A tuto odbornou, nebezpečnou, fyzicky i psychicky náročnou práci vykonávají dobrovolnicky, nad rámec svých profesí, v čase, který má být určen rodině, odpočinku. Musí se vzdělávat, trénovat se v použití techniky, udržovat sebe i techniku nejen v provozuschopném stavu, ale ideálně ve stavu schopném okamžitého nasazení.
Jsou to navíc zase většinou ti samí lidé, kteří pracují i ve sboru dobrovolných hasičů s dětmi, mládeží, pořádají akce pro naše obyvatele. Jsou obce, kde komunitní život drží při životě pouze hasiči. Dobráci, jak se jim také říká, i u nás fungují skvěle již téměř století. Poděkování patří také rodinám našich hasičů, které jistě netěší, že musí své manžely, partnery, tatínky tak často postrádat, navíc při nasazení u nebezpečných situací.
Naprostá většina medailí byla rozdána za již zmíněné mimořádné události posledních let. Nicméně každá doba přináší své výzvy, proto jsme se rozhodli panu Miloslavu Štanclovi, členu SDH Písnice, vyjádřit úctu a poděkování městské části za celoživotní práci nejen pro sbor, ale i pro obec.
Vděčnost se váže i k rozhovoru s panem Čadíkem, který nám pro letošní srpen zajistil letní kino se svým Kinematografem bratří Čadíků. Promítání filmů po českých obcích, které bylo spojeno s dobrovolným vstupným, vyneslo 1,5 mil. Kč, které byly odevzdány na Konto Bariéry. Na tuto částku v letošním roce poprvé přispěli i libušští a písničtí diváci, děkujeme!
Milí sousedé, přejeme vám zajímavé říjnové čtení. Třeba vás při něm napadne, za co a komu být vděční a že to se světem není ještě tak špatné.
Lucie Jungwiertová, starostka